Obzvláště v poslední době se velmi živě ve společnosti, a také mezi vědeckými pracovníky, řeší otázka, v jaké míře běžně přicházíme do styku s různými patogeny (bakterie, viry, paraziti) a zda je to tak v pořádku? Snad všichni, kteří se v této sféře mikrobiologie pohybují vědí, že denně se setkáme s takovým množstvím různých patogenů, jaké by nás ani ve snu nenapadlo. Ale jak je pak možné, že většinu času našeho života prožijeme jako zdraví jedinci? Odpověď je vlastně velmi jednoduchá. Všechny tyto mikroorganismy se vyvíjeli společně s námi. To znamená, že náš imunitní systém měl čas a možnost se na ně připravit nebo se na ně nějak připravit.
Otázka, zda je dobře, setkávat se s patogeny, kde jen to jde, je sporná. Asi nikdo z nás nemá rád momenty, kdy se potýká s jakýmikoli zdravotními problémy, byť jen lehkými, takže se jim samozřejmě přirozeně snažíme vyhnout. Na druhou stranu, společný vztah je veden zákony evoluce a pokud se před patogeny budeme schovávat a snažit se co nejvíce je z našeho života odstranit, tím spíše nás jednou převálcují. Takovým příkladem v rámci dysbalance evoluce může být právě náš vztah s viry. V posledních stoletích je životní styl natolik změnil, že s námi viry neudržely krok, negativně se to ovšem projevuje na nás.
Nemusíte být vědci v laboratoři, abyste viděli, jak se v poslední době vzmáhají viry přenášené respirační, alimentární nebo pohlavní cestou. Je jasné, že nechceme být každou chvíli nemocní, a tak se budeme nákazám vyhýbat. Musíme si ale také uvědomit, že i my jsem vybaveni velmi silným štítem, našim imunitním systémem. Vždyť většina viróz, které nás v dospělém životě potkají probíhají bezpříznakově anebo naprosto banálně. Navíc množství bakterií, které nosíme na sliznicích, ve střevech nebo i na kůži je enormní a náš imunitní systém toto vše umí rozpoznat a bojovat jen proti tomu so jej doopravdy ohrožuje. No není dokonalý?